Montessori vzdělávání

Pedagogika Marie Montessori

Marie Montessori (1870 – 1952)

Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v italské  Chiaravalle. Jako první žena v Itálii byla v roce 1896 promována doktorkou medicíny se specializací na psychiatrii. Krátce po udělení doktorátu získala místo asistentky na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě, kde se zaměřila na výchovu a rozvoj mentálně postižených dětí. Vedle psychicky narušených dětí, žijících v těchto ústavech, žily i děti slabomyslné, které tam posílala škola či rodina jakožto děti nevzdělatelné. Maria Montessori byla velmi udivena, v jakých nelidských podmínkách musely tyto děti přebývat a starala se o ně s velkým nasazením. S dětmi pobývala celý den, pozorovala je a připravovala pro ně různé pomůcky a předměty, aby zaujala jejich smysly. Velice brzy její počínání přineslo výsledky a některé děti se tak zdokonalily, že během krátkého času se naučily číst, psát a počítat a úspěšně vykonaly školní státní zkoušku určenou zdravým dětem. Maria Montessori přišla na myšlenku, že i takto postižené děti je možno vzdělávat, pokud se jim umožní pracovat s pomůckami a je zvolen k dětem vhodný přístup. Tento upravený didaktický materiál se stal základem tzv. Montessori materiálu. Úspěch Dr.Montessori přivedl k myšlence, jakých výsledků by teprve dosáhly zdravé děti, kdyby jim byly zpřístupněny jiné než tradiční metody vzdělávání.

Dne 6.ledna 1907 otevřela Casa dei Bambini (Dům dětí) v chudém předměstí San Lorenzo  v Římě pro asi padesát zanedbaných dětí, předškolního věku, pracujících rodičů. Dům dětí tvořila jedna velká místnost, kde byly dětem nabídnuty činnosti z oblasti praktického života a aktivity se senzorickým materiálem, které byly používány při práci s opožděnými dětmi. Dr.Montessori dále rozvíjela školní materiál k nácviku čtení, psaní a počítání. Její práce brzy přinesla překvapivé výsledky. Děti, dříve apatické, neposlušné a destruktivní se začaly měnit, zklidnily se. Jednotlivé činnosti začaly soustředěně opakovat několikrát za sebou, pomůcky začaly vracet na své místo. Měnilo se k lepšímu i jejich sociální chování, rozvíjela se jejich osobnost. Děti byly šťastné a spokojené v prostředí, kde se mohly svobodně rozvíjet. Výsledky experimentu v prvním Domě dětí vyvolaly velký ohlas a rozruch. Brzy zde začaly přijíždět návštěvy z celého světa, aby se na vlastní oči přesvědčily o přeměně dětí. Začaly se měnit názory na výchovu a vzdělávání dětí. Roku 1908 opustila Dr.Montessori všechna prestižní místa – psychiatrickou kliniku, katedru hygieny a antropologie na římské univerzitě a v roce 1911 se vzdala lékařské praxe a začala se věnovat pouze šíření své metody, která byla zavedena na italských a švýcarských školách a po té i v Anglii a Argentině. V Paříži, New Yorku a Bostonu byly otevřeny „Modelové školy“. Začala se plně věnovat přednáškové a spisovatelské činnosti.

Na pozvání španělské vlády odešla roku 1917 do Španělska, kde během jejího dvacetiletého pobytu otevřela výzkumný institut a vzniklo mnoho mateřských škol. Bohužel další rozvoj její pedagogiky v této zemi přerušila občanská válka.

Aby zachovala integritu své celoživotní práce a zabezpečila její pokračování i po své smrti, založila společně se svým synem Mariem v roce 1929 Mezinárodní asociaci Montessori (AMI). Úloha AMI spočívá v organizaci kurzů, propojuje různé Montessori školy po celém světě, řídí spolupráci nadnárodních sdružení Montessori, šíří Montessori myšlenky a informace a zároveň také chrání autorská práva na publikaci knih a výrobu Montessori pomůcek.

Během pobytu v Londýně, v roce 1931, se Maria Montessori seznámila s Mahátma Gándhím, jehož její myšlenky natolik inspirovaly, že při jeho zpáteční cestě z Evropy do Indie navštívil v Římě Montessori školu. Gándího její pedagogika silně zaujala a zatoužil po jejím přenesení do Indie. V době mezi světovými válkami se Montessori pedagogika šířila do Anglie, Belgie, Holandska, Rakouska i Skandinávie. V těchto zemích se zakládala školská zařízení i Montessori národní společnosti. Roku 1934 musela Dr.Montessori opustit Itálii kvůli nesouhlasu s fašistickým režimem Mossolliniho a odešla do Barcelony. Nakonec i Španělsko musela opustit kvůli občanské válce a odešla do Holandska, kde bylo v té době otevřeno již na 200 škol. Z Evropy odcestovala i se synem do Indie roku 1939, kde ji zastihl začátek války. V Evropě zatím díky 2.světové válce byla činnost Montessori škol a sdružení utlumena či úplně ukončena. V Itálii byly dokonce všechny její školy zavřeny a v Rakousku a Německu se veřejně pálily její knihy. Do Evropy se Marie Montessori natrvalo vrátila až roku 1950, naposledy navštívila Itálii a své rodné město.

Pro svou humanisticky orientovanou celoživotní práci byla třikrát nominována na Nobelovu cenu míru.

Maria Montessori zemřela 6.5.1952 v Nordwik–aan–Zee v Holandsku, kde byla dle svého přání pochována. Na náhrobním kameni jsou napsána tato slova: „Prosím, milé děti, vy všechny, které můžete, budujte se mnou mír mezi lidmi na celém světě.“ Na pamětní tabuli jejích rodičů v Římě je zapsáno: „Maria Montessori podle vlastního přání odpočívá daleko od milované vlasti, daleko od svých milých, kteří leží tady, jako svědek univerzality práce, která z ní udělala občanku světa.“

Její syn Mario pokračoval v její započaté práci, po její smrti převzal úlohu ředitele a koordinátora aktivit AMI s cílem zajistit integritu Montessori hnutí a přesnou interpretaci a praktikování Montessori principů.

Principy Montessori pedagogiky

Respektování senzitivních (citlivých) období – senzitivní období označují dobu, v níž je dítě obzvláště citlivé a jakoby „připravené“ pro získávání určitých dovedností. Není-li takové období využito, senzitivita mizí.

Dítě je tvůrcem sebe sama – dítě samo má rozhodující vliv na svůj vývoj svým „naprogramováním“ a vlastní aktivitou se podílí největší měrou na utváření sebe sama. Ačkoliv se vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty, ovlivňují ho lidé v blízkém okolí, přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání.

Pomoz mi, abych to dokázalo samo – není úkolem dospělých formovat dítě, odstraňovat mu z cesty překážky, nebo jím dokonce manipulovat, ale udělat vše pro to, aby vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti, vrůstalo do světa, který ho obklopuje.

Ruka je nástrojem ducha –  práce rukou je základem pro pochopení věcí a jevů, rozvoj myšlení a řeči – v průběhu každého učení se musejí spojovat tělesné a duševní aktivity. Při osvojování nového učiva, při získávání nových poznatků je třeba vycházet od konkrétního poznání a manipulace s věcmi.

Svobodná volba práce – dítě samo rozhoduje, co bude dělat, s kým bude pracovat a jak dlouho bude pracovat. Úkolem pedagoga je příprava optimálního prostředí a pomůcek. Svoboda však není libovůle, nýbrž má své hranice v životě psychickém i fyzickém. Cílem pedagogické práce je vést dítě na cestě k nezávislosti, napomáhat v utváření svobodné lidské bytosti.

Připravené prostředí – pracovní místo, pomůcky, předměty k manipulaci je třeba uspořádat tak, aby umožňovaly osvojení nových poznatků samostatně, bez vnější pomoci. Je-li získání dovednosti rozloženo na tak malé kroky, které dítě může provádět bez pomoci dospělého, pak nepotřebuje dlouhý výklad, ale je schopno samostatně dojít k cíli.

Polarizace pozornosti – dítě je schopno soustředit se intenzivně a dlouhodobě na práci, která ho zaujme. Polarizace pozornosti je základem učení.

Celostní učení – člověk je jednotou tělesného a duševního. Vzájemné působení tělesné a duševní aktivity se musí promítat i do procesu učení.

Oblasti vzdělávání v mateřské škole

1. Praktický život

Praktický život zahrnuje tyto oblasti:

•         péče o vlastní osobu a své tělo (např. rámy se zapínáním, zavazování tkaniček, mytí rukou, čištění bot, cvičení se lžičkami)

•         péče o okolí a společnost (prostírání stolu, zametání, leštění kovu, péče o květiny)

•         cvičení sociálních vztahů + zdvořilostní formy chování – přijetí zodpovědnosti ve skupině (potřeba sociálního kontaktu – prosba, poděkování, zdravení, naslouchání, pomoc, slavnost a cvičení ticha)

•         cvičení kontroly pohybu + cvičení ticha (rovnovážná cvičení a chůze po linii – po elipse, rozvoj motoriky, koordinace ruka – oko, ztišení se)

Při těchto cvičeních se u dítěte rozvíjí koncentrace, výdrž, přesnost, pořádek, schopnost řídit sama sebe. Dále rozvoj emocionality, schopnost vnímat, rozvoj náklonnosti k nějaké činnosti a vnímání radosti z činnosti, schopnost brát vážně své vlastní schopnosti, schopnost odhadnout sebe sama, což vede k sebejistotě, zdravému sebevědomí a ke spokojenosti sama se sebou.

Cvičení vedou k vývoji samostatnosti a nezávislosti, a je tak naplňováno krédo Montessori metody: „Pomoz mi, abych to dokázalo samo.“

2. Smyslová výchova

Ke cvičení a prohlubování vnímání vyvinula M. Montessori pro různé smysly pestrý smyslový materiál, s jehož pomocí lze procvičovat rozlišování, srovnávání, třídění a pojmenování.

Procvičování a zdokonalování smyslů vede k prohlubování smyslového vnímání a vytváří pevné základy pro intelektuální růst. Intelekt se formuje na základě konkrétních představ, pomocí kontaktu s prostředím a podrobným zkoumáním tohoto prostředí.

Dítě prochází cestou „ od uchopení k pochopení“ a čím je mladší, tím má důkladněji a aktivně poznávat materiální svět a mezilidské vtahy.

Dítě si získané zkušenosti ukládá a uchovává v paměti, nové vjemy přiřazuje k uloženým. Kolem 2,5 roku dítěte vzniká potřeba třídění poznaného, neboť dítě touží podrobněji prozkoumávat své prostředí. Je nezbytné vnést do myšlení řád a jasnost, rozvíjet umění odlišit podstatné od nepodstatného.

3. Jazyk

Pro rozvoj slovní zásoby dětí, kulturu mluveného projevu, cvičení schopnosti vypravovat a popisovat se využívají různé jazykové hry a cvičení. Děti se v mateřské škole seznamují s písmeny. Pracují s pomůckami a materiály, při kterých mohou vnímat rozdíly mezi písmeny více smysly, ke slovům přiřazují konkrétní předměty.

Pro začátek psaní je nejlépe vystihnout „explozi psaní“ – kdy dítě chce samo psát. Zdokonalování jemné motoriky ruky probíhá v mateřské škole při práci se specifickými materiály.

Ve třídě jsou připraveny materiály podporující rozvoj řeči a materiály k výuce čtení a psaní.

4. Matematika

Rozpoznat vztahy matematických zákonů a použít je, jsou vlastnosti, které odlišují člověka od jiných tvorů. Podle Marie Montessori je lidský duch duchem matematickým. Lidský duch má schopnost abstrahovat, něco si představit a argumentovat. Matematický rozvoj začíná již v prenatálním období, působí od narození – ne až ve škole.

Matematický materiál v Montessori školách pomáhá tento matematický duch u dítěte včas podporovat. Předstupeň matematiky – smyslové a konkrétní matematické pomůcky a materiály – vedou děti k „materializované abstrakci“ a pracují s nimi už v mateřské škole.

Materiálu k matematice je nejvíce, protože Marii Montessori bylo matematické myšlení vzhledem k jejímu studiu velice blízké. Tvrdila, že celý svět je na základě matematiky (pojetí času, počet věcí, které dítě obklopují, časové údaje…). Vše je vyjádřeno čísly – délka, šířka, objem… Matematika je pro Marii Montessori smyslovým zážitkem, klade proto velký důraz na smyslový prožitek dítěte, na jeho experimentování, a hlavně na samostatné objevování, porozumění a pochopení. To, jak dítě vnímá své tělo, prostorové vztahy s okolím, dimenze ve svém okolí, to vše patří k matematice. Matematika začíná nestrukturovaně, až později můžeme začít strukturovat a dávat matematický řád.

5. Přípravné aktivity ke kosmické výchově

Kosmická výchova představuje integraci témat z biologie, zoologie, botaniky, zeměpisu, času a historie, informace o vědě, technice a umění. Součástí jsou také dovednosti pohybové, hudební, pracovní a výtvarné, patří sem témata společenská. Kosmická výchova je integrujícím prvkem pedagogiky Marie Montessori, její teorie i praxe. Není důležité, aby se děti naučily vše, co existuje, ale mají mít tolik času, aby se mohly do jednotlivých oblastí ponořit. Odpovídání na otázky dětí vychází z celku a vysvětluje se na základě jednotlivých částí, aby děti pochopily souvislosti. Integrace oblastí a témat zahrnutých v kosmické výchově pomáhá dítěti pochopit řád světa, vžít se a existovat v něm, najít své místo a naučit se zacházet se sebou i s okolím.

Slavné osobnosti, které prošly Montessori vzděláním

Sergey Brin a Larry Page, zakladatelé Googlu, oba dva připisují značný podíl na svém úspěchu právě vzdělávání metodou Montessori. V interview s Barbarou Walters uvedli, že Montessori jim dalo svobodu jít za svými zájmy a cíli.
Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft.
Richard Branson, zkladatel a CEO, Virgin.
Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie, propagátor webů typu wiki a internetový podnikatel.
Will Wright, tvůrce a designér počítačových her „The Sims“.
Katherine Graham, majitelka, šéfredaktorka The Washington Post.
Princové William a Harry, britská královská rodina
Jacqueline Bouvier Kennedy Onassis, byla manželkou 35. prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho, v letech 1961–1963 první dáma USA.
Anna Franková, autorka slavného deníku napsaného během 2. světové války.
Helen Hunt, herečka
George Clooney, herec
Sean Combs, známý jako Diddy je americký rapper, tanečník, herec, hudební producent…
Jeff Bezos, je americký podnikatel; zakladatel, prezident a výkonný ředitel (CEO) amerického obchodního portálu Amazon.com.
David Blaine, americký kouzelník, iluzionista a umělec. Je velmi známým díky svému kouzlení na ulici a přímo před lidmi. Působí po celém světě a překonal několik světových rekordů.
T. Berry Brazelton, velmi uznávaný pediatr a neonatolog, proslavil se svými populárně naučnými vystoupeními v televizi i články v novinách.
Peter Drucker, byl americkým teoretikem a filosofem managementu, ekonomem a autorem související literatury. Platí za zakladatele moderního managementu.
Gabriel Garcia Marquez, byl kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky. Držitel Nobelovy ceny za literaturu.
Julia Child, americká šéfkuchařka a autorka knih o jídle.
Erik Erikson, německý psycholog židovského původu, který je pokládán za stoupence neofreudismu. Jednalo se o německo-amerického psychoanalytika a zástupce psychoanalytické psychologie. Akreditační učitel Montessori.
Alice Waters, majitelka slavných restaurací, propaguje vaření a pěstování organických potravin. Je akreditovanou učitelkou Montessori.
Friedensreich Hundertwasser, rakouský architekt a malíř.

Fotogalerie